|
| |
|
|
Nové předložky a užití starořeckých předložek v novořečtině
Půlpánová, Veronika ; Vořechovská, Dita (vedoucí práce) ; Muchnová, Dagmar (oponent)
Veronika Půlpánová Abstrakt: První část práce obsahuje definici termínu předložka a obecné užití v řeckém jazyce a je zde nastíněn vývoj řeckého jazyka a předložek spolu s tendencí řečtiny ke ztrátě sklonění a k přechodu k moderní formě jazyka. Druhá část pojednává o všech typech předložek v současné řečtině na základě vědeckých gramatik. Předložky jsou řazeny abecedně podle typu a u každé z nich je uvedeno její užití spolu s příkladem z textů internetové databáze ETHEG (Εθνικός Θησαυρός Ελληνικής Γλώσσας), v případě archaických předložek zejména z hlediska jejich frekvence a důvodu jejich uchování, případně vlivu na zachování pádů. Následující část práce je věnována starořeckým předložkám a jejich významům a tím tak nastíněn kontrast mezi jejich užitím v současné řečtině a ve staré řečtině. Uvedeny jsou starořecké předložky, které mají své užití v nové řečtině.
|
|
|
Bír Šawíš, Malá Oáza: Ostraka a další nápisový materiál
Dospěl, Marek ; Bárta, Miroslav (vedoucí práce) ; Ast, Rodney (oponent) ; Coppens, Filip (oponent)
MAREK DOSPĚL Bīr Shawīsh, Small Oasis: Ostraka and Other Inscribed Material ABSTRAKT Tato práce je v první řadě komentovanou edicí původních písemných pramenů. Tyto prameny pocházejí z archeologických výzkumů Univerzity Karlovy na lokalitě Bír Šawíš v oáze Bahríja (v antice nazývané Malá oáza) v egyptské Západní poušti, jsou psány helénistickou řečtinou neboli koiné a svým charakterem patří z valné části do rodiny dokumentárních textů a z menší části mezi neformální nápisy. Texty se dochovaly napsané na keramických střepech (ostraka) a jsou psány perem a inkoustem; nápisy jsou psány perem (dipinti) nebo vyryty ostrým nástrojem (graffiti); obojí lze datovat kolem r. 400 po Kr. Edice tohoto textového a nápisového materiálu tvoří jádro disertace (Kapitola 3), na které navazuje interpretační syntetická Kapitola 4, kde jsou pojednána nejdůležitější témata související s publikovaným materiálem. Důležitou součástí edice jsou analytické rejstříky a přílohy. Jako celkový úvod k práci slouží Kapitola 1; historické a archeologické souvislosti publikovaného materiálu jsou pojednány v Kapitole 2. Práci uzavírá soupis použitých pramenů a literatury, a obrazová příloha. Tato práce představuje první úplné zpracování jednoho pramenného souboru z českých výzkumů na lokalitě Bír Šawíš. V obecnějším smyslu je významným...
|
|
|
Vývoj řeckých mozaik v období helénismu
Pejchlová, Tereza ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o vývoji, především technologickém vývoji, řeckých mozaik helénistického období. Práce také zahrnuje mozaiky pozdně klasického období, jelikož následné raně helénistické mozaikové podlahy navázaly na jejich techniku a ještě ji zlepšily. Z technologického hlediska je rovněž důležité popsat výrobní proces, pro který existují také antické literární prameny. Místo a organizace práce mozaikářů nebo dalších podílejících se řemeslníků mohou být do jisté míry rekonstruovány na základě archeologických nálezů. Další část této práce se zabývá architektonickým kontextem, funkcí a významem řeckých mozaik. Na základě motivů, techniky provedení mozaik a jejich umístění ve stavbě může být rozpoznána jejich určitá hierarchie důležitosti a jejich význam. Dále jsou zkoumány změny ve využití prostoru s mozaikami od pozdně klasického do pozdně helénistického období. Na závěr jsou předloženy základní informace o repertoáru helénistických mozaik. Klíčová slova mozaiky, řecké, helénismus, umění, helénistické, vývoj
|
|
|
Nové předložky a užití starořeckých předložek v novořečtině
Půlpánová, Veronika ; Vořechovská, Dita (vedoucí práce) ; Muchnová, Dagmar (oponent)
Veronika Půlpánová Abstrakt: První část práce obsahuje definici termínu předložka a obecné užití v řeckém jazyce a je zde nastíněn vývoj řeckého jazyka a předložek spolu s tendencí řečtiny ke ztrátě sklonění a k přechodu k moderní formě jazyka. Druhá část pojednává o všech typech předložek v současné řečtině na základě vědeckých gramatik. Předložky jsou řazeny abecedně podle typu a u každé z nich je uvedeno její užití spolu s příkladem z textů internetové databáze ETHEG (Εθνικός Θησαυρός Ελληνικής Γλώσσας), v případě archaických předložek zejména z hlediska jejich frekvence a důvodu jejich uchování, případně vlivu na zachování pádů. Následující část práce je věnována starořeckým předložkám a jejich významům a tím tak nastíněn kontrast mezi jejich užitím v současné řečtině a ve staré řečtině. Uvedeny jsou starořecké předložky, které mají své užití v nové řečtině.
|
|
|
Postižitelné proudy dějin a civilizací
Léwová, Dana ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Arnason, Johann Pall (oponent)
Práce skicuje základní přístupy v oboru srovnávací civilizační analýzy v díle Jóhanna P. Árnasona, Jaroslava Krejčího, v konfrontaci s filosofií dějin Jana Patočky. Tato teoretická východiska jsou zasazena do širšího historického kontextu a dějinných souvislostí v kazuistických studiích, zúžených na civilizační areál Blízkého východu, především starověké Mezopotámie a Syropalestiny, a areál egejsko-řecký. Práce zdůrazňuje nutné propojování obecně koncipované civilizační analýzy, resp. historické sociologie, s konkrétní historiografií. Osamocené vyčleňování teoretických koncepcí chápe jako relikt slepého redukcionismu a determinismu, vůči němuž se ostentativně vymezuje i filosofie dějin, dobírající se namísto historických chronologií osmyslňujícího fenoménu dějinnosti. Bez opory v empirickém reálu by se ovšem i filosofie dějin stala pouhým filosofujícím přemítáním. Ve spojeném interdisciplinárním přístupu se lze tedy jedině dobrat dějinného/ civilizačního smyslu, "mezi minulostí a budoucností", v tvorbě kontinuální kulturní paměti, od vědomí souvislostí k souvislosti vědomí.
|
|
|
Bír Šawíš, Malá Oáza: Ostraka a další nápisový materiál
Dospěl, Marek ; Bárta, Miroslav (vedoucí práce) ; Ast, Rodney (oponent) ; Coppens, Filip (oponent)
MAREK DOSPĚL Bīr Shawīsh, Small Oasis: Ostraka and Other Inscribed Material ABSTRAKT Tato práce je v první řadě komentovanou edicí původních písemných pramenů. Tyto prameny pocházejí z archeologických výzkumů Univerzity Karlovy na lokalitě Bír Šawíš v oáze Bahríja (v antice nazývané Malá oáza) v egyptské Západní poušti, jsou psány helénistickou řečtinou neboli koiné a svým charakterem patří z valné části do rodiny dokumentárních textů a z menší části mezi neformální nápisy. Texty se dochovaly napsané na keramických střepech (ostraka) a jsou psány perem a inkoustem; nápisy jsou psány perem (dipinti) nebo vyryty ostrým nástrojem (graffiti); obojí lze datovat kolem r. 400 po Kr. Edice tohoto textového a nápisového materiálu tvoří jádro disertace (Kapitola 3), na které navazuje interpretační syntetická Kapitola 4, kde jsou pojednána nejdůležitější témata související s publikovaným materiálem. Důležitou součástí edice jsou analytické rejstříky a přílohy. Jako celkový úvod k práci slouží Kapitola 1; historické a archeologické souvislosti publikovaného materiálu jsou pojednány v Kapitole 2. Práci uzavírá soupis použitých pramenů a literatury, a obrazová příloha. Tato práce představuje první úplné zpracování jednoho pramenného souboru z českých výzkumů na lokalitě Bír Šawíš. V obecnějším smyslu je významným...
|
|
|
Řecké divadlo jako architektonická památka
Kohoutová, Aneta ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Stančo, Ladislav (oponent)
Tato bakalářská diplomová práce se zabývá architekturou řeckých divadel. Seznamuje nás nejen s architektonickými prvky v rámci výstavby divadel v jednotlivých oblastech, které Řekové obývali, ale také i se vznikem a vývojem divadelních představení. Divadla jsou v každé kapitole členěna abecedně na divadla řecká, maloasijská, Velkého Řecka a řecko- římská. U každého divadla je podán popis výstavby a zásadních změn, jakými byly přestavby a úpravy během helénistického a římského období. V příloze jsou znázorněny půdorysy divadel, dle nichž si můžeme udělat konkrétní představu o jednotlivých vývojových fázích. Závěr práce je věnován hercům, sboru a jejich přednesu, maskám a krojům. Důležitou součástí divadel byla i jejich dekorace, samotné obecenstvo a vstupenky. V závěru také sledujeme vývoj řeckému mimu, který se stal velmi oblíben v jižní Itálii a na Sicílii, kde se označovaly za tzv. flyaky. Klíčová slova: divadlo, theatron, skéné, orchéstra
|
|
|
Kulturní a duchovní krize Evropy
ARBET, Petr
Základním rysem práce je prřipomenutí kulturních a duchovních kořenů Evropy, neboť je na čase, aby si Evropa uvědomila své dědictví v pozici, kdy se nachází v hluboké kulturní, ekonomické a zejména duchovní krizi. Evropa stojí na jedinečném odkazu archaického Řecka, křesťanství a vědecko-technické revoluci. Práce hledá širší psychologická hlediska. V závěru se snaží najít východisko pro nasměrování jedinečné lidské energie.
|
|
| |
host ::
RSS.